|
|
|
|
Program Samojedů stál za to. Národy musely připravit dříví, rozdělat oheň, vykopat díru. Na co že to? No přece na Setonův hrnec. A taky se vydaly po pěticích na závod, ve kterém vyhrává ten, kdo má rychlé nohy, bystrou mysl a zvládá nejrůznější tábornické dovednosti. Odměnou nám nebyla medaile či diplom, ale hromádka do červena rozžhavených kamenů ze samojedího pracovního ohně a flákota vepřového z kuchyně, 3 cibule, 2 uzenky a špetka soli. Když jsme steaky zabalili do kopřiv a lopuchu a zakopali i s horkými kameny metr pod zem, moc lidí si na druhou večeři nevsázelo. Ale věřte, že výsledek byl nad očekávání podařený (byť s částí masa musela nakonec pomoci elektrická trouba :-). Snad neprozradím velké tajemství - o půlnoci, když už všechny děti spaly, dospěláci důstojně oslavili půlku tábora. |
|
||
|---|---|---|---|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|